„Neexistuje průměrný žák. Učitel, který přijde do třídy jen v módu já s nimi musím probrat ještě tohle nebere ohled na potřeby učícího se žáka.“

Anotace

Databáze autentických záznamů ze vzdělávacího procesu pro propojení teorie a praxe v disciplínách preprimární a primární pedagogiky, psychologie a oborových didaktik. Záznamy vznikají v úzké spolupráci učitelů z praxe a didaktiků pro online i prezenční výuku teoretických předmětů a ke společnému sledování konkrétních výukových situací a jejich odborné reflexi prostřednictvím konstruktivistických přístupů.

Základní informace

Hlavní garant: Jiří Havel
Pracoviště: Pedagogická fakulta, Brno, Katedra primární pedagogiky
Databáze funguje pro 2 celofakultní studijní programy: bakalářský – učitelství pro mateřské školy (cca 270 studentů) a magisterský – učitelství pro 1. stupeň základních škol (cca 580 studentů).
Rok uvedení: 2022.

Z čeho materiál vychází a proč je to důležité

Jednoznačným impulsem k podání projektu bylo uzavření škol během pandemie a s ním spojené faktické přerušení všech forem pedagogických praxí. Především studentům vyšších ročníků citelně chyběl kontakt s běžnou praxí v mateřských a základních školách. Videozáznamy pomohou řešit podobné situace v budoucnosti a významně doplní také prezenční výuku. Před vytvořením databáze byly samozřejmě videozáznamy ve výuce na katedře primární pedagogiky již využívány, jejich počty však byly kvůli náročnosti pořízení nízké a jejich aktuálnost v čase klesá (navíc chyběly záznamy konkrétních moderních metod apod.).

Současné pojetí pregraduálního vzdělávání učitelů všech stupňů škol je výrazně založeno na konceptu tzv. reflektujícího praktika. Takový přístup mimo jiné výrazně zvyšuje nároky na důsledné propojení teoretické a praktické přípravy studentů – zejména předmětů pedagogiky, psychologie a oborových didaktik – s pedagogickými praxemi v jednotlivých semestrech studia. Tomu videozáznamy velmi pomáhají. Prostřednictvím konstruktivistických přístupů je lze využít ke společnému sledování různých výukových situací.

Záměrem je tedy významně rozšířit databázi autentických videozáznamů výuky zachycujících reálné fenomény školní výuky (metody a organizační formy výuky, interakční a komunikační vzorce, výukové strategie apod.), aby i v omezeném režimu mohla probíhat plnohodnotná profesní příprava budoucích učitelek a učitelů mateřských škol a prvního stupně základních škol. Videa přispívají také k názornému přiblížení některých odborných pojmů (společné vzdělávání, formativní hodnocení atd.). Mají také umožnit rozvíjet profesní vidění studentů a hledat podklady pro diskusi.

Nápad na videotéku pestrých náhledů do praxe vznikl jako reakce na Otevřenou výzvu. 

Průběh a metody

Pro využití v různých předmětech vznikly katalogové listy, které co nejlépe popisují průběh natočené vzdělávací jednotky a vypíchnout didaktický potenciál.

Katalogizace musí projít schvalovacím a upravovacím procesem. První podobu katalogizačního listu zpracovává člověk z katedry, který byl přítomen při natáčení. Následně probíhá technická úprava videa, po níž je nutné list znovu aktualizovat, aby odpovídal současné podobě nahrávky. Dále list putuje za příslušným oborovým didaktikem, který vnese svůj pohled, doplní poznámky a potenciál pro oborovou didaktiku. Poslední slovo má vyučující, který byl natáčen. Zhlédne výslednou podobu záznamu a katalogizačního listu, pokud je spokojený s technickou úpravou, odráží to dobře pojetí výuky, jak to má ve třídě nastavené… vyplní souhlas o uvolnění záznamu pro potřeby přípravy učitelů.

V různých předmětech lze odpovídat pokaždé z jiného úhlu pohledu na otázky a zamyšlení typu: ,,Co jste díky tomu zhlédnutí záznamu pochopili? Byl zde nějaký aha moment, vyvolalo to ve vás nějaké otázky? Formulujte, kam Vás to posunulo z hlediska profesního vidění? Bylo tam něco, co byste si chtěli vyzkoušet?“

Přináší jim to možnost společně i s vyučujícími nazírat na různé pedagogické situace a hledat tam ty pedagogické jevy, které jsou klíčové pro pochopení, jak vlastně ten proces probíhá. Co je třeba společné pro učící se skupinu, a co je individuální. Katedra vede studenty k tomu, že nemají třídu nějakých žáků, ale že tam mají 20 individualit a musí umět vnímat, jakým způsobem se učí, jakým tempem se učí, jaké zprostředkování obsahu učiva preferují z hlediska svých kognitivních funkcí… To se vyučující snaží reflektovat i na živých praxích, ale výhoda záznamů je to, že si mohou vzít 3 různé a ukázat jim podobnou situaci. Pak je možné hledat, co funguje a co nefunguje a vztahovat to k osobnosti toho učitele, ke složení třídy… 

Dopad na studenty a rozvíjené kompetence

„Naše základní teze je, že neexistuje průměrný žák. Učitel, který přijde do třídy jen v módu „já s nimi musím probrat ještě tohle” nebere ohled na potřeby učícího se žáka.”

Vzhledem k tomu, že praxe se prolínají celým studiem učitelů, práce s databází videí podporuje mnoho kompetencí projektových, realizačních i reflexivních v oblasti metodické, organizační, odborné i pedagogické. Cílem je připravit učitele, kteří ihned po absolutoriu přebírají veškeré funkce a zodpovědnost spojenou s profesí učitele. Je možné vypíchnout diagnostické kompetence, které umožní učiteli dělat jak rutinní diagnostiku situace v akci, tak průběžně, kdy vnímá pokroky každého žáka a když to je, sleduje jejich postup v učení a může dělat kroky k jejich podpoře.

Videozáznamy studentům pomohou lépe porozumět didaktickým aspektům procesu vzdělávání dětí a žáků. Lze předpokládat, že poté budou tyto aspekty efektivněji používat ve vlastních edukačních postupech s důrazem na podporu individuálního rozvoje každého dítěte.

Pro studenty je těžké strávit teoretické počátky studia, říká Jiří Havel. Proto je důležité v prvních ročnících udržet jejich původní motivaci, a pomoci jim pochopit, proč se tohle učí. Aby chápali, jaký oborový základ má odraz přímo v té praxi. A k tomu ta videa mohou výborně přispět a přispívají.

Zpětná vazba studentů

Na brněnské fakultě mají jednu etapu pedagogické praxe v každém semestru od roku 2007. Vyučující nechtějí, aby byli studenti hozeni do praxe, kde si vyslechnou, že je na fakultě učí blbosti. Kromě snahy o to spolupracovat s provádějícími učiteli, mohou tomu videozáznamy velmi pomoci. Studenti jsou rádi, když vidí na vlastní oči situace, jaké se mohou dít ve výuce. Potom se jim to konečně propojuje s teorií.

Studenti oceňují mnoho možností využití videí, že mají možnost bezprostřední reflexe, ne že se něco stane na praxi, a až další týden mají seminář. Vidí to rovnou. Dále také když se běžně reflektuje, co student prožil na praxi, tak to probíhá tváří v tvář pouze s tím daným studentem. Když je ale  u reflexe videozáznamu celá skupina studentů, každý ji může vidět jinak, každý hledá jinou cestu k řešení, a přitom se nedá jednoznačně říct, že by některé řešení bylo jednoznačně lepší nebo horší.  Rozvíjí se divergentní myšlení.

Zavádění do výuky

Přímo pan Havel jako vedoucí katedry se obracel na známé učitele, se kterými již spolupracovali v rámci vedení studentů na pedagogických praxích: „Ne každý učitel, který umí dobře učit děti, může být současně dobrým učitelem pro studenta učitelství.” Pro katedru je obecně výběr učitelů, kam chodí studenti na praxi, důležitý. „Právě tito učitelé mají na studenty největší dopad”. Ten učitel je se studentem celý semestr, když je to průběžná praxe a pokud se jedná o souvislou, tak 3-4 týdny. Proto vybírají učitele, kteří mají schopnosti vést praxe a dávat studentům dobrou zpětnou vazbu.

Z velké části se jednalo o učitele, se kterými katedra dlouhodobě spolupracovala a oni v ní tak měli důvěru a pochopili, že jde o zachycení reality a ne vytvoření ideálu, jelikož to je pro budoucí učitele důležité. Díky předchozímu kontaktu se učitelé v praxi přenesli přes svou zranitelnost, jelikož věděli, že fakulta nijak nechce dehonestovat jejich práci nebo je nachytat na chybách.

Praktický průběh od oslovení školy a učitele: zástupce z katedry domluvil termín a vysvětlil učiteli rámec projektu a průběh natáčení. Každá hodina byla točená minimálně na 3 kamery – 2 statické a 1-2 pohyblivé. Veškerou technickou činnost si obstarala sama katedra, také díky zapojení doktorandů. Kolegové na místě vysvětlí předem i dětem, proč tam bude tolik kamer. Proto tým přijíždí na místo dost s předstihem, aby si to děti mohly prohlédnout, než začne výuka. Častá byla obava, že ta hodina bude úplně jiná. Podle zkušeností si ale děti zvykly zhruba po pěti minutách (je pravda, že se ale jedná o děti mateřských škol a prvního stupně, pozn. red.)

Záznam začíná v kabinetě nebo na jiném klidném místě, kde učitel  připravuje diváky na to, co uvidí – na jaké jsou škole, jakou mají třídu, jakou hodinu, případně přiblíží specifika, např. že je ve třídě žák se zdravotním omezení, přítomnost asistenta pedagoga a jeho zapojení do hodiny apod. Po natočení hodiny provede zpět v kabinetu na kameru i vlastní reflexi, kde vysvětluje své postupy a hodnotí, jak hodina proběhla reálně v souvislosti s jeho původním záměrem.

Ve fázi, kdy už katedra měla nějaké zkušenosti a záznamy, přemýšleli, co by potřebovali studentům ještě ukázat. Například projektovou výuku. Tak našli vhodnou školu, domluvili se, že by rádi studentům ukázali, jak vypadá připravené prostředí, které je natolik bohaté, že umožňuje žákům diferencovaně nebo individualizovaně dosahovat pokroku v učení… První fáze byla nasbírat všechno,se bude hodit a ke konci už probíhala analýza nasbíraného a tématizace.

Největší problém při realizaci bylo najít vhodný termín. Mnoho natáčení se odkládalo a dvakrát kvůli tomu ani neproběhlo. Žádná škola ale natáčení neodmítla.

Udržitelnost a přenositelnost

Přenositelnost mezi pracovišti, která se podílejí na přípravě studentů učitelství mateřských škol a prvního stupně základních škol, je snadná. Na základě dostupného „katalogizačního listu“ bude moci každý z nich cíleně využít kteroukoliv nahrávku ve své vlastní výuce.

Za databází existuje myšlenka zveřejnit ji pro využíván také na dalších fakultách.  Tato budoucnost je zatím nejistá. Vzhledem k citlivé povaze soukromí účastníků jsou prozatím videa ke shlédnutí pouze v rámci interního systému univerzity a ani odtud nejdou stáhnout. S nápadem přišli ale sami natáčení učitelé. Při schvalování záznamů z jejich hodiny odevzdávají informovaný souhlas, který má celkem 3 body s možností volby souhlasu. První je ten minimální – uvolňují video k použití při přípravě budoucích učitelů na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Druhý – uvolňují obsah pro přípravu na všech pedagogických fakultách v ČR. A třetí – uvolňují video pro použití v komunitě učitelů, kteří se zapojili do tohoto projektu. Třetí bod byl doplněn, aby bylo možné videa sdílet. Toto by mohlo být přínosné i pro samotné učitele v praxi a jejich rozvoj. Většina učitelů souhlasila s dalším použitím. OOtevřeno ve spolupráci s MUNI teprve řeší právní aspekty zveřejnění videí tak, aby práva všech účastníků záznamu i procesu byla chráněna.

Nicméně jsou v plánu workshopy pro vyučující, kteří vedou ty pedagogické praxe, a to i z jiných fakult. Společně budou moci nahlédnout videa a rozebrat je pro vlastní učení. Čtyři taková setkání jsou v plánu pro akademický rok 22/23.

Je to také pro potřeby dlouhodobé spolupráce katedry s ústředím České školní inspekce, jelikož se podílí na setkáních s inspektory v lokálních destinacích. Na podkladu shlédnutí videa si s nimi vypráví, co je důležité, a kde je potřeba postupovat podpůrně nahlížet na pedagogické jevy. Sjednocuje to pohledy.

Literatura, materiály pro studenty

Prezentace projektu na závěrečné konferenci 1. ročníku Otevřené výzvy:

Příběh vzdělavatelů

„Bylo pro mne příjemné samotné setkávání s těmi lidmi na školách. I v dobách, kdy vše bylo hodně nejisté (během pandemie covidu) a tříbily se charaktery v různých diskuzích, tak tady zvítězila možnost přispět k tomu, aby opravdu ty nové generace učitelů nebyly poznamenané tím, že studovaly v době, kdy byly školy zavřené. Bylo mi velkým potěšením a našemu kolektivu katedry to dalo hodně příležitostí si o těch věcech povídat.”

Na realizaci se podílejí

Jiří Havel jako hlavní garant a vedoucí katedry

• Zora Syslová
• Petr Najvar
• Petra Vystrčilová
• desítky učitelů a učitelek mateřských a základních škol, kteří vedou studenty na pedagogických praxích, a oborových didaktiků.

Inspiroval Vás příspěvek a chcete nám pomoc? Šiřte Atlas dobré praxe a inovací jako inspiraci mezi kolegy a nebo nám dejte tip na předmět, kurz, metodiku či na samotné vzdělavatele.

Za fotky děkujeme Davidovi Damborskému.

Příběh zpracovala Hana Švábíková.