Anotace

Studenti rozvíjí své osobnostní a profesní kompetence v oblasti komunikace s dětmi, která podporuje rozvoj kritického a tvořivého myšlení. Kompetence studentů jsou formovány prostřednictvím práce s dětskou literaturou v rámci rozvoje čtenářské pregramotnosti a gramotnosti. Studenti také využívají výukové videozáznamy z praxe a reflektují svou vlastní praxi v rámci tripartitního přístupu.

Základní informace

Hlavní garant: Eva Koželuhová
Pracoviště: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, katedra preprimární a primární pedagogiky

Z čeho přístup vychází a proč je to důležité

Zaznamenali jsme, že studentům chybělo propojení poznatků získaných v teoretických a didaktických kurzech se zkušeností z praxe. V průběhu pedagogických praxí jsme pozorovali, že bylo pro studenty obtížné komunikovat s dětmi/žáky a rozvíjet jejich čtenářskou gramotnost/pregramotnost tak, aby se u dětí podporovalo kritické a tvořivé myšlení. Studenti kladli převážně uzavřené otázky, nikoli otázky rozvíjející myšlení, děti byly pasivní a studenti příliš dominantní. Naším cílem bylo, aby studenti dokázali vytvářet příležitosti k rozvoji myšlení dětí a poskytovali jim více prostoru. Proto jsme se zaměřili na oblast čtenářské gramotnosti, konkrétně využití příběhů a rozvoj porozumění literárnímu textu. Když se děti s tématem seznamují prostřednictvím příběhů, je pro ně snazší se zapojit. Pro studenty je snazší vstupovat do diskuse, kniha jim dává potřebnou oporu. Učí se správně formulovat otázky a „provokovat“ jimi. Díky tomu jsou děti aktivnější, jdou do hloubky tématu, samostatně uvažují, učí se hodnotit, vyjadřovat stanoviska a argumentačně je podpořit. Z výsledků práce studentů pozorujeme významný posun v tom, jak nyní vypadá jejich práce s dětmi. Jak řekla mentorka praxe: „Oni teď už vědí, co dělají“.

Průběh a metody

• Analýza stávajících studijních programů a jejich úprava. Hlavním cílem bylo provázání teoretických kurzů s pedagogickými praxemi. V studijním programu Učitelství pro MŠ byl vytvořen nový integrovaný dvousemestrální kurz, na jehož výuce se podílejí ve vzájemné spolupráci odborníci ze tří kateder. 
• Proškolení mentorů s cílem posílit jejich schopnost podporovat studenty v jejich úsilí.
• Tvorba podpůrných výukových videomateriálů a dalších metodických nástrojů. 
• Vytvoření nových e-learningových nástrojů. Byly vytvořeny kurzy v systému Moodle, které mají studenti k dispozici a mohou se k nim kdykoli vracet, a to i po ukončení studia. 
• Vytvoření webových stránek s inspirativními zdroji a příklady dobré praxe. Na stránky jsou umisťovány zejména zdařilé práce studentů. 

Dopad na studenty a rozvíjené kompetence

Cílem projektu bylo zlepšení přípravy studentů v oblasti podpory rozvoje myšlení dětí a žáků. Díky tomu by měli žáci nižších ročníků primárního vzdělávání a děti v mateřských školách aktivněji participovat na svém vzdělávání a řešit úkoly s využitím samostatného přemýšlení a komunikace s druhými. Abychom tohoto cíle dosáhli, bylo nutné provést změny v nastavení studijního programu a vytvořit podpůrné studijní materiály, které měly studentům pomoci zlepšit se v následujících oblastech: 

• Otevřená komunikace;
• identifikace vzdělávacích potřeb;
• využívání aktivizačních metod; 
• využívání čtenářských strategií a metody RWCT

Zpětná vazba studentů

Studenti oceňovali zejména praktičnost předmětu a jeho provázanost s praxí, vyjadřovali větší jistotu v přípravě na vzdělávání žáků a prohloubení teoretických znalostí. Také oceňovali inspirativní příklady, které je obohacují v jejich vlastních přípravách. Tyto pozitivní ohlasy se také odrazily v celkovém závěrečném hodnocení kurzu.

Zavádění do výuky

Celkově výsledky projektu předčily naše očekávání. Vnímali jsme jako riskantní krok zařadit takto náročný obsah již od prvního ročníku, ale ukázalo se, že to byl krok správným směrem. Studenti získali stabilní základ, na kterém mohou v průběhu svého dalšího studia stavět. Došlo k prohloubení spolupráce na úrovni vysokoškolských pedagogů, kteří se věnují teoretickým a praktickým kurzům, a také spolupráci s mentory praxí. S nimi začala být realizována pravidelná setkání.

Udržitelnost a přenositelnost

Všechny vzniklé materiály budeme dále využívat ve výuce. Kurzy budou realizovány tak, jak jsou akreditovány, včetně propojení s pedagogickými praxemi. V rámci studijního programu Učitelství pro MŠ navíc rozšíříme propojení s kurzem ve druhém ročníku – Teorie a didaktika předškolní výchovy II. Zde budou studenti ještě více prohlubovat své zkušenosti s využíváním aktivizačních metod ve výuce. 

Webové stránky mají doménu hrazenou na dalších deset let a hodláme je aktivně využívat. Také je doporučujeme širší odborné veřejnosti v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a na sociálních sítích. 

Literatura, materiály pro studenty

Byly vytvořeny webové stránky projektu, kde je umístěna databanka čtenářských lekcí. Tyto lekce jsou výsledkem práce studentů v rámci projektu a budou v dalších letech doplňovány. V lekcích je využíváno čtenářských strategií a metod RWCT. Kromě databáze čtenářských lekcí, která slouží jako inspirace pro další studenty, učitele či rodiče, jsou na webové stránce další zdroje pro podporu čtenářství dětí a rozvoj jejich vzdělavatelů, včetně seznamu aktuální dětské literatury, který je každý rok aktualizován.  

www.ctemesdetmi.cz

Literatura – našim studentům v dané oblasti doporučujeme:

Homolová, K. (2013). Dětský a dospívající čtenář. Slezská univerzita v Opavě.

Košťálová, H. (2017). Čtenářské kontinuum. Pomáháme školám k úspěchu.

Koželuhová, E. (2022). Čtenářské strategie v mateřské škole a u nečtenářů. Portál. 

Koželuhová, E., & Wildová, R. (2021). Čtenářské strategie v předškolním vzdělávání. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Krüger, K., & Šafránková, K. (2021). Čteme s nečtenáři a učíme je kriticky myslet. Šafrán.

Wolf, M. (2020). Čtenáři, vrať se: mozek a čtení v digitálním světě. Host.Trávníček, J. (2020). Kulturní vetřelec: dějiny čtení, kalendárium. Host.

Příběh vzdělavatelů

Eva Koželuhová – srdcem stále učitelka mateřské školy a milovnice příběhů

„Při přípravě budoucích učitelek předškolního vzdělávání jsem stále v těsném kontaktu s praxí. Setkávám se s různými „bolestmi“ předškolního vzdělávání, které se nám potvrzují i výzkumně. Tou hlavní z nich je, že mnohé učitelky nedůvěřují potenciálu dětí učit se, takže pak dětem předkládají povrchní témata (ovoce a zelenina, doprava, jarní květiny…), většinou každý týden jedno, aniž by hlouběji podněcovaly jejich myšlení a umožnily jim se do tématu položit, zkoumat jej, klást si otázky, hledat. Jenže vystoupit ze zajetých kolejí je těžké. A kupodivu i pro studenty, kteří si v sobě tuto představu práce učitelky nesou z vlastní zkušenosti dítěte, případně ji v nich utvrdila návštěva mateřské školy. A proto jsme jim chtěli dát do rukou nástroj, díky němuž by se nebáli to zkusit jinak. Je snazší si připravit několik činností, které mají společné téma, než najít otázku, kterou necháme děti rozvíjet. Ale vyplatí se to. A mám velkou radost, že z výsledků studentů, které můžeme na našem webu zveřejňovat jako příklady dobré praxe, je patrné, že to jde. To je naděje, že by se letitá praxe mateřských škol mohla proměňovat.“

Na realizaci se podílejí

Barbora Loudová Stralczynská, Jolana Ronková