Anotace

Projekt usiluje o inovaci pregraduální profesní přípravy učitelů 2. stupně základní školy a střední školy v oblasti vzájemných vztahů mezi vzdělavateli a budoucími učiteli. Reaguje na zkušenosti s tradiční profesní přípravou učitelů v České republice, které dominuje pedagogika charakteristická vztahovou hierarchičností a převahou nedialogické interakce mezi vzdělavateli a studenty. Jeho záměrem je přispět k rozvoji podmínek, v nichž se jak budoucí učitelé, tak i jejich vzdělavatelé stanou vzájemně se respektujícími a podporujícími partnery a aktéry vlastního profesního učení. Obsahovou náplň tvoří pravidelná supervizní setkávání rozvíjející kolegialitu a vzájemnou podporu, díky které mohou budoucí učitelé a jejich vzdělavatelé čelit problémům společně. Účastníci kolegiálních sítí spolu s touto novou zkušeností získají nové perspektivy na mnoho pracovních záležitostí, užitečné kontakty, nová přátelství a v neposlední řadě užitečné tipy pro práci se skupinovou dynamikou ve vlastní výuce.

Základní informace

Hlavní garant: Kateřina Juklová
Pracoviště: Pedagogická fakulta, Hradec Králové, Katedra pedagogiky a psychologie UHK

Z čeho přístup vychází a proč je to důležité

Projekt byl zaměřen na rozvoj profesního sebepojetí včetně profesních dovedností
účastníků ve třech oblastech:

reflexe výuky
kolegiální spolupráce
profesní rozvoj

Zmíněné oblasti odpovídají třem profesním kompetencím učitele v rámci aktuálně dostupného rámce profesních kvalit učitele (Tomková et al., 2012) – reflexe výuky („učitel reflektuje procesy i výsledky plánování a realizace výuky s cílem zkvalitnit svoji práci a zvýšit tak efektivitu žákova učení, […] např. shromažďuje a využívá zdroje, které mu pomáhají reflektovat efektivitu výuky […]“), spolupráce s rodiči, odbornou a širší veřejností („učitel vyhledává a využívá příležitosti pro spolupráci s rodiči, odborníky a dalšími partnery školy s cílem společně podporovat kvalitu učení žáků, […] např. komunikuje a spolupracuje se zákonnými zástupci žáků na základě partnerského přístupu, založeného na vzájemné úctě, respektu a sdílené odpovědnosti za rozvoj žáků […]“) a kompetence k profesnímu rozvoji („učitel řeší profesní výzvy a úkoly a přijímá zodpovědnost za možná rizika jejich řešení, […] např. průběžně reflektuje svou práci (nejen výuku), tj. je schopen popsat, analyzovat a zhodnotit ji, vysvětlit důvody svého profesního jednání, případně navrhovat alternativní způsoby práce a na základě reflexe a sebereflexe plánuje svůj další profesní růst a své profesní
kompetence průběžně rozvíjí […]“).

Cílem projektu bylo rozšířit sebepojetí budoucích učitelů a jejich vzdělavatelů o principy kolegiálního sdílení a (sebe)reflexe a s využitím této podpory společně čelit výzvám v pedagogické praxi. Očekávanými výsledky byl rozvoj profesního sebepojetí včetně dovedností ve třech zmíněných oblastech.

Průběh a metody

Založit a facilitovat sítě kolegiální podpory pro rozvoj výše zmíněných kompetencí
budoucích učitelů (studentů učitelství 2. st. ZŠ a SŠ) a jejich vzdělavatelů
(akademiků i provázejících učitelů).
Založit a facilitovat síť supervizní podpory pro sdílení zkušenosti facilitátorů sítí
kolegiální podpory, členů realizačního týmu a potřeb členů kolegiálních sítí s cílem pružně reagovat na vývoj kolegiálních sítí a maximálně podpořit zamýšlený dopad.
Založit online webovou platformu pro sdílení zkušeností s širší odbornou
veřejností.
Realizovat tematické workshopy s cílem průběžně bilancovat výsledky a prezentovat dosavadní zkušenosti nezapojeným kolegům a studentům učitelství.
Průběžně vyhodnocovat dopad intervence s cílem pružně reagovat na aktuální
situaci a potřeby všech cílových skupin (studentů, akademiků, fakultních učitelů).
Inovovat povinné předměty učitelských studijních programů pro ZŠ a SŠ
implementací nově získaných zkušeností.

Dopad na studenty a rozvíjené kompetence

Z analýzy dopadu vyplývá, že realizovaná intervence byla úspěšná a má potenciál podpořit kolegialitu všech třech cílových skupin. To současně naznačuje, že dosavadní subjektivně vnímavá podpora v oblasti nejenom u budoucích učitelů, ale i u akademiků a provázejících učitelů má aktuálně rezervy.

Výsledek párového testu porovnávajícího dopady vždy u dvou skupin rozvíjených kompetencí naznačil, že nejvíce ovlivněná byla oblast kompetence k profesnímu rozvoji, což lze interpretovat jako důsledek toho, že se nejednalo o nácvik konkrétních technik, ale spíše o participativní způsob práce modelovaný a regulovaný facilitátorem. Ten mohl vést k důvěře ve vlastní schopnost profesně se rozvíjet a o něco méněk důvěře ve vlastní zdatnost v oblasti konkrétních dovedností (např. reflektovat výuku), které by pravděpodobně bylo vhodné rozvíjet také přímým nácvikem. Kvalitativní analýza dále zpřístupnila, že subjektivně vnímané přínosy projektu se mohou u jednotlivých skupin účastníků lišit, přičemž celkově byla účast v kolegiálních sítích vnímána jako užitečná pro vlastní podporu a psychohygienu, pro nové způsoby uvažování nad některými problémy, pro lepší zvládání náročných situací a pro schopnost uvažovat z perspektivy druhých.

Ideálním navázáním na potvrzená zjištění o přínosech projektu mohou být pokusy o implementaci ověřených prvků podpory kolegiality do výuky budoucích učitelů, a úsilí o další průběžný rozvoj a podporu také na straně vzdělavatelů. V případě úspěšnosti těchto implementací by důsledky podporované kolegiality bylo možné rozšířit ideálně mezi všechny studenty učitelství 2. stupně ZŠ a SŠ, tzn. mezi více než 800 studentů učitelství studujících každoročně na PdF UHK.

Tyto záměry však dosud poněkud naráží na dvě překážky – příliš velký počet studentů na jednoho vzdělavatele a nedostatečně rozvinuté kompetence také na straně vzdělavatelů. V rámci úsilí o další rozvoj je tedy třeba dbát na průběžné zvyšování kompetencí na podporu kolegiality u všech vzdělavatelů a současně využívat příležitost k více personalizovaným způsobům výuky, který by umožnil větší prostor pro sebereflexi a vnitřní motivaci (např.mentoring, individuální konzultace, nastavování individuálních cílů studenty).

Zpětná vazba studentů

Zde lze najít vyjádření všech zúčastněných: https://www.uhk.cz/cs/pedagogicka-fakulta/pdf/spoluprace-s-praxi/projekty/kolegialni-site/nase-zkusenosti

Kolegialitu jako vzájemnou důvěru a podporu zmiňovali především budoucí učitelé: „Myslím, že nejvíce si uvědomuji pohled na sebe, už jsem v pátém ročníku a mám motivaci stát se učitelkou, učit jinak než jsem na některých školách viděla, více prosazovat svůj názor, více jsem pochopila že akademičtí pracovníci a fakultní učitelé mají také mnoho práce, kterou my jako studenti například nevidíme. Oceňovala jsem chování ve skupině – důvěra, komunikace, vždy jsme si poradili. Zjistila jsem, že v mém okruhu taková skupina chybí, že vlastně nemám s kým sdílet, nemám pochopení v ohledně na pedagogickou profesi. Ale snažím se to změnit.“ (Kamila).

Kolegialita jako zdroj rozšíření a zjemnění vlastní perspektivy a příležitostí k opuštění vlastních stereotypů zaznívala často od fakultních (provázejících) učitelů: „Je třeba oprostit se od vlastních dojmů a doptávat se v prostředí, které je pro žáky/studenty bezpečné. Bez popisného jazyka to nepůjde.“ (Klára).

V neposlední řadě byla zkušenost ze supervizí dávána do souvislosti s efektivnějším přístupem k žákům: „Víc přemýšlím o motivaci žáků/studentů a o možných příčinách jejich chování.“ (Dagmar).

Kolegialita jako…

zdroj podpory
obohacení vlastní perspektivy
zdroj osobního růstu a psychohygieny
nástroj k lepším vztahům s žáky

Zavádění do výuky

V letním semestru roku 2022 proběhla 3 setkání. V průběhu těchto setkání byly sdíleny záměry, naděje i obavy řešitelek projektu s budoucími facilitátory kolegiálních sítí a později i s koordinátory všech cílových skupin. Záměrem bylo navázat spolupráci všech zúčastněných a co nejlépe se po všech stránkách připravit na realizaci sítí kolegiální podpory. Již na počátku tohoto období dospěl realizační tým k rozhodnutí, že kolegiální sítě budou realizovány formou skupinových supervizí pod vedením zkušených a certifikovaných facilitátorů a tito odborníci budou v průběžném pravidelném kontaktu s řešitelkami projektu a se supervizorem, s nímž budou reflektovat své zkušenosti.

Udržitelnost a přenositelnost

Přenositelnost a replikovatelnost projektu je možná, ale je třeba si uvědomit, že vstupy a náklady na odborníky nejsou zanedbatelné a rovněž motivace potenciálních účastníků není vždy dostačující. Z tohoto důvodu považujeme pro přenositelnost výsledků projektu nezbytné do jakékoli vysokoškolské výuky za důležité implementovat alespoň minimální změny a průběžně je dále obohacovat a rozvíjet.
Doporučujeme proto průběžně absolvovat rozvojové aktivity na podporu kolegiality, dovedností pracovat s kolektivy a využívat popisné zpětné vazby a dialogické komunikace. Současně se pokusit alespoň o drobné implementace nově získaných kompetencí a percepcí. V rámci posledního výstupu z projektu byly realizovány 3 zásadní a 8 drobných implementací do přípravy učitelů 2. stupně ZŠ a SŠ.
Mezi tři zásadní inovace výuky předmětů v přípravě učitelů patří:

zavedení průběžné práce s kompetenčním rámcem profesních kvalit učitele
vytvoření příležitostí k modelování dialogických způsobů profesní komunikace a spolupráce
důraz na kombinaci personalizace a skupinové podpory ve výuce.

Literatura, materiály pro studenty

Založení webové platformy (viz https://www.uhk.cz/cs/pedagogicka-fakulta/pdf/spoluprace-s-
praxi/projekty/kolegialni-site)

Příběh vzdělavatelů

„Nad rámec efektů pro jeho účastníky je na tomto místě ještě třeba zmínit také jeho dopady na řešitelský tým. Práce na projektových cílech byla velmi uspokojující a radostná, přestože si uvědomujeme, že v oblasti rozvoje kolegiality jsme stále na začátku a máme se mnoho co učit. K našemu nadšení a spokojenosti přispěla nejenom fungující a bezprostřední spolupráce se všemi facilitátory kolegiálních sítí, kteří odvedli vynikající práci, spontánní a velmi pozitivní reakce našich účastníků, ale v neposlední řadě také spolupráce se zástupci iniciativy Otevřeno.“

Na realizaci se dále podílejí

Mgr. Sylvie Tichotová, B. A., Ph.D.