Jak navázat učitelskou průpravu přímo na nový Kompetenční rámec a zajistit jeho pokrytí a reflexi? Irena Smetáčková spolu s 31 kolegy a kolegyněmi vytvořili mapu kompetencí, která má všem budoucím vyučujícím pro 2. stupeň ZŠ a pro SŠ pomoci orientovat se v rozvoji jejich učitelských kompetencí během studia. V návaznosti na tuto mapu vznikla též nová podoba státních závěrečných zkoušek. Tyto fakultně-systémové změny by měly zasáhnout 1 780 studujících ročně.
Anotace
Vysokoškolské vzdělávání se neustále vyvíjí, a s ním i nároky na kvalitní pedagogickou přípravu budoucích učitelů a učitelek. Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy se nedávno podařilo završit ambiciózní projekt zaměřený na systematický rozvoj pedagogicko-psychologických kompetencí. Tento projekt přináší nejen nové možnosti pro studující, ale i inovativní přístup k výuce a přípravě budoucích pedagogů.
Cíl a význam projektu
Hlavním cílem projektu bylo vytvoření mapy kompetencí, která by studentům a studentkám učitelských oborů usnadnila orientaci ve studiu a pomohla jim při volbě předmětů. Tato mapa slouží nejen jako praktický nástroj pro plánování studia, ale také jako prostředek pro zvyšování sebereflexe a motivace ke studiu. Přestože původní plán zahrnoval vytvoření finální verze mapy, ukázalo se, že tento proces bude dynamický a bude vyžadovat další úpravy a doplňování.
Spolupráce jako klíčový prvek
Jedním z největších přínosů projektu bylo navázání užší spolupráce mezi katedrou psychologie a katedrou pedagogiky. Tato spolupráce nejenže umožnila vytvoření kvalitnějšího a komplexnějšího kurikula, ale také přispěla ke zlepšení pedagogicko-psychologické přípravy. Společná práce na definování cílů a kompetencí, které mají být rozvíjeny, přinesla novou perspektivu do učitelské přípravy a ukázala nutnost bližší spolupráce mezi vyučujícími.
Tvorba mapy kompetencí: Postup krok za krokem
K vytvoření mapy kompetencí vedla řada pečlivě naplánovaných kroků. Od analýzy existujících modelů učitelských kompetencí až po formulování vlastních kompetencí, které reflektují specifické potřeby Pedagogické fakulty UK. Byl vytvořen tým více než 15 odborníků, kteří společně stanovili cílové kompetence pro jednotlivé předměty. Tyto kompetence byly poté strukturovány do přehledného systému, který nyní tvoří základ pro studijní plány.
Výsledky učení a jejich význam
Pro každý předmět byly na základě definovaných kompetencí formulovány výsledky učení. Tyto výsledky byly následně validovány prostřednictvím seminářů a diskusí s odborníky, jako je prof. Tonar, a také se studujícími a vyučujícími z praxe. Výsledky učení jsou nyní veřejně dostupné v systému SIS a byly porovnány s kompetenčním rámcem MŠMT, což potvrdilo, že Pedagogická fakulta UK rozvíjí všechny požadované kompetence, a dokonce i některé další.
Inovace ve státních závěrečných zkouškách
Na základě výsledků projektu došlo také k úpravě státních závěrečných zkoušek z pedagogiky a psychologie. Nová podoba státnic nyní směřuje k ověřování aplikace teoretických konceptů na reálné školní situace, což je krok, který ocenili jak studenti, tak vyučující. Nový formát byl testován a pozitivně hodnocen 115 absolventy.
Přenositelnost a budoucnost projektu
Projekt není omezen jen na Pedagogickou fakultu UK – jeho výsledky a struktura kompetencí mohou být využity i v dalších vzdělávacích institucích. Mapu kompetencí lze snadno přizpůsobit různým studijním programům, což umožňuje její širší využití. Budoucí aktivity projektu zahrnují další workshopy a diskuse, které mají za cíl prohloubit integraci výsledků učení do všech předmětů a šířit výsledky mezi širší pedagogickou veřejností.
Vytvořené materiály
Hlavním výstupem projektu je Mapa pedagogicko-psychologických kompetencí rozvíjených na PedF UK. Mapa představuje zjednodušené grafické zobrazení vyučovaných předmětů z hlediska toho, jaké fakultní a “ministerské” cílové kompetence rozvíjí, a to s ohledem na časové zařazení ve studijním plánu. Účelem mapy je, aby si studující mohli vytvořit celkovou představu o cílech studia a jejich postupném naplňování a zároveň si mohli volit povinně-volitelné a volitelné předměty s ohledem na to, které kompetence chtějí u sebe primárně rozvíjet. Díky tomu bude u studujících posilována zodpovědnost za učení a tzv. autoregulované učení, což (jak ukazují české i zahraniční výzkumy) má pozitivní efekt na motivaci i efektivitu učení.
Vedle mapy bylo řešitelkami připraveno ještě druhé grafické zpracování, a sice tzv. kostičky. Jedná se o komplexní tabulku zahrnující všechny fakultní i “ministerské“ kompetence a výsledky učení a dále i všechny předměty, u nichž sytost barvy ukazuje míru naplňování.
Dalším inspirativním materiálem mohou být pro kolegy a kolegyně materiály od prof. Tonara, který vedl pro řešitelky a řešitele online kurz o výsledcích učení. Heslo k zápisu je „learningoutcomes“.
Záznamy z jednotlivých částí kurzu najdete také ve video podobě:
Výsledky učení – součást evidence-based teaching
Výsledky učení – definice a základní koncept
Výsledky učení – motivace k jejich tvorbě a používání
Výsledky učení – jak na tvorbu a používání
Výsledky učení – kritika, polemika, FAQ
Pozitivní ohlasy a výhled do budoucna
Projekt získal pozitivní zpětnou vazbu nejen od studentů a studentek, kteří ocenili přehlednost a praktickou využitelnost mapy kompetencí, ale také od vyučujících. Ti vyzdvihli zejména možnost lépe strukturovat výuku a zapojit se do společné diskuse o obsahu výuky. I přes některé organizační výzvy, které vedly k tomu, že ne všechny předměty byly do mapy zahrnuty, je ochota k dalšímu zapojení vysoká.
Tento projekt je důkazem, že systematická a dobře promyšlená inovace ve vzdělávání může vést k významnému zlepšení kvality pedagogické přípravy. Je inspirací pro další pracoviště a ukazuje, že cesta k úspěchu vede skrze spolupráci, inovace a neustálý dialog mezi všemi zúčastněnými stranami.
Tento projekt byl podpořen Otevřenem a Nadačním fondem Abakus ve třetím ročníku Otevřené výzvy.
