7 osvědčených principů inovací učitelského vzdělávání

Z našich zkušeností a zkušeností inovátorů na fakultách, se kterými jsme spolupracovali, jsme vytáhli sedm univerzálních rad, jak na inovace ve výuce.

V průběhu 5 let, po které jsme se věnovali podpoře inovací ve vzdělávání budoucích učitelů na pedagogických fakultách, jsme měli možnost nahlédnout pod pomyslnou pokličku celé řady inspirativních inovátorů. Co jsme za těch 5 let jako Otevřeno spolu se vzdělavateli z celé ČR zvládli:

  • Inovovali jsme výuku pedagogických fakult skrze 27 projektů Otevřené výzvy, do jejichž zavádění se zapojilo neskutečných 663 vzdělavatelů a vzdělavatelek,
  • vzájemně jsme sdíleli inspiraci na řadě Výletů do dobré praxe a dalších konferencí, kde se potkalo více než 500 vzdělavatelů a vzdělavatelek,
  • propagovali jsme příběhy dobré praxe a spolupracovali na startu reformy učitelské přípravy, u nichž počty zapojených ani nedovedeme dohlédnout.

A všechny inovace, u kterých jsme za ty roky byli, měly jedno společné: Výsledek stál za to. Na pomyslném talíři nakonec přistála funkční inovace. Ať už šlo o nový předmět pár vzdělavatelů, propojení vzdělavatelů napříč výukou několika kurzů nebo o velkou systémovou změnu, která se promítla do celého kurikula napříč ročníky.

A každá inovace si vyžádala specifický přístup: Někteří vzdělavatelé byli na práci spíš sami a potřebovali hledat podporu, někteří museli dobře usměrnit velké množství zapojených kolegů. Někteří měli motivované týmy, někteří museli přesvědčovat a intenzivně naloďovat ostatní. Některé projekty vyžadovaly intenzivní práci v krátkých časových úsecích, některé byly spíše běhy na dlouhou trať, kde museli zapojení řešitelé dobře rozložit síly.

A přes všechny tyto odlišnosti v přístupu, v lokálním kontextu, ve velikosti či časovém horizontu inovací, si myslíme, že nakonec měla i cesta k nim ledasco společné. Dokonce se nebojíme tvrdit, že existují principy, které k úspěšně zaváděným inovacím vedou. Níže najdete jejich výčet vycházející ze zkušeností, které jsme posbírali na naší cestě světem inovací ve vzdělávání budoucích učitelů:

1. Škálovat

Inovace, a to i ty drobné, dílčí, můžou být často prvním krokem k něčemu většímu. Co začne jako drobná změna na jedné katedře, může se rozrůst v něco velkého, systematického nebo se šířit na další pracoviště: „Plány do budoucna zahrnují pokračování v integraci výsledků učení do všech  předmětů … a realizaci workshopů, které byly identifikovány jako klíčové pro další rozvoj kompetencí. Dále plánujeme hlubší diskuse … s vyučujícími oborových didaktik, což umožní lepší propojení pedagogicko-psychologické přípravy s odbornou výukou.

Někde se ale musí začít. Doporučení od našich řešitelek a řešitelů odkazuje na princip plánování od konce, tedy začít od představy toho, co má být výsledkem dané inovace, projektu, výuky či třeba jen hodiny: „Jedním  z hlavních úspěchů byla široká spolupráce mezi vyučujícími, která vedla k formulaci  jasných a srozumitelných výsledků učení a k lepší koordinaci výuky napříč různými  předměty a katedrami.“ Což se projevovalo funkčně nejen z hlediska inovací, ale také z pohledu studujících: „Výsledky učení byly úspěšně  integrovány …, což zvyšuje jejich dostupnost a užitečnost pro studenty. Stanovení výsledků učení a podle nich realizované kurikulum zvyšují úspěšnost studujících.

A když se povede první krok, pilot, ukázka toho, že to může fungovat, je tu i prostor pro růst: „Naší vizí je pokračovat v inovaci výuky s využitím pedagogického portfolia  i ve 3. až 5. ročníku učitelství prvního stupně a posílit individualizovanou zpětnou vazbu. Rádi bychom také integrovali portfolio s oborovými didaktikami a inspirovali naším modelem další studijní programy.

2. Očekávat nečekané

V rámci řady projektů se velmi často na cestě k cíli vystkytly překážky. Často to byly překážky, se kterými řešitelé a řešitelky projektu počítali, snad ještě častěji to ale byly překážky nečekané. A právě na tyto je třeba se připravit: „Fakt, že semestr probíhal online znamenal, že jsme museli výrazně přizpůsobit, změnit  plánovaný styl práce.

Někdy se až v průběhu realizace změnilo hlavní zadání. Tím podstatným se zkrátka ukázalo něco jiného: „Zároveň se v průběhu realizace  projektu dostal do popředí jiný cíl, který vnímáme jako zcela klíčový, a sice navázání  bližší spolupráce mezi…“

3. Zapojit studující

Do našich projektů se zapojilo v roli aktivních aktérů také nespočetné množství studujících. Tento prvek se často objevuje jako doporučovaný, a to z důvodu vícestranné prospěšnosti. Realizátoři projektu získávají parťáky, studující získávají zkušenosti a projekt je lepší díky pohledu studujících: „Hlavními aktéry a zároveň spolupracovníky byli kromě pedagogů sami studující. Aktivně se podíleli na všech podnětech k inovaci předmětů. Zkušenosti z uvedeného projektu mohly a mohou být využity pro jejich budoucí roli učitelů…

Klíčovým opakovaně pojmenovávaným prvkem byla také potřeba věnovat se budoucím učitelům v jejich studentských letech, v začátcích jejich kariéry a propojovat se i s absolventy, zkušenými učiteli: „Považujeme tedy za důležité vytvářet nové a nové příležitosti pro setkání s učiteli v různých fázích jejich profesní dráhy …“ A někdy potřebujeme učitele ve všech stupních jejich kariéry: „Cílové kompetence, včetně výsledků učení, byly diskutovány prostřednictvím  fokusních skupin se studujícími, čerstvými absolventy/kami a zkušenými  vyučujícími z praxe.

A k obecným doporučením se přidává také nezapomínat na odměnu: „….zapojovali jsme studenty vyšších ročníků, které jsme odměňovali formou  jednorázových stipendií.

Minimální, ale zároveň velmi častou variantou, jak zapojit studující, byla práce se ziskem zpětné vazby právě od nich: „Dále byly do projektu zapojeny fokusní skupiny studentů/ek  a absolventů/ek, jejichž zpětná vazba může být inspirativní pro další vysoké školy při  implementaci podobných projektů.

4. Zapojit kolegy

V celé řadě projektů přišli na to, že větších (a udržitelnějších) výsledků se snáze dosáhne zapojením více kolegů a více pracovišť: „Díky možnosti zapojit do projektu členy katedry došlo k inovaci předmětů studijních programů napříč univerzitou.

Řada projektů, zvláště větších či systémových inovací, s tím počítala a věděla, že bez aktivního zapojení množství vzdělavatelů zkrátka posunů dosáhnotu nepůjde: „Cílem bylo  získat pro spolupráci co nejvíce vyučujících. To se podařilo – zapojeni byli  vyučující všech povinných předmětů a klíčových povinně-volitelných předmětů.

Inovace zkrátka není možné prosazovat, pokud své (sebelepší) výstupy neprovážete s další výukou a nepropojíte své představy s dalšími kolegy: „Dále proběhne setkání  s vyučujícími oborových didaktik k hlubší diskusi o … pedagogicko psychologických kompetencích…

Díky našim projektům také celá řada vzdělavatelů také objevila přínosy tandemové výuky a sílu propojování zkušeností člověka z praxe s kompetencemi vysokoškolského vzdělavatele: „Za velký přínos považuji, že můj kolega, který vedl semináře v tandemu, vnášel do výuky své zkušenosti z praxe. A samozřejmě naši tandemoví učitelé z praxe byli velkým přínosem zvláště s ohledem na to, že naše postupy dávali do souvislosti se skutečnou pedagogickou praxí. Tandemovou výuku obecně považuji za velmi žádoucí.

Některé projekty nabídly přímo konkrétní návod, jak kolegy a vůbec společný přístup k tvorbě inovací pojmout: „Prvním krokem, který bychom doporučili, … je vyjet na  minimálně 2denní výjezdní setkání se všemi učiteli podílejícími se na pedagogicko  psychologické přípravě, podrobit analýze stávající sylaby předmětů, bavit se o tom, co kdo dělá,  jak studium lépe provázatGarant programu by měl celé dva dni naslouchat, dělat si poznámky, přemýšlet a následně navrhnout systém …  který by vycházel z reálných možností, silných stránek dosavadní výuky i přesvědčení učitelů.“

5. Zapojit další partnery

U většiny našich projektů bylo znát, že pokud chcete změny udržitelné a kvalitní, nemůžete zůstávat jen ve své ulitě. Zapojit kolegy a studující někdy zkrátka nemusí stačit. Pro řadu z našich projektů byla klíčová takříkajíc podpora shora: „Souhlas vedení fakulty s realizací projektu nám po celou dobu řešení projektu dával mandát požadovat při zajišťování výuky rovněž atypická řešení související s realizací zážitkových kurzů. Tím se podařilo prolomit roky fungující stereotypní smýšlení.

Pokud máte velké cíle, potřebujete se spojit i s dalšími partnery. A pokud chcete, aby vaše inovace vydržely, potřebujete se zapojit do dalších projektů: „V současnosti je naše katedra zapojena do nového projektu …, který vyhlásilo  MŠMT a finančně podpořila Evropská unie. Do tohoto projektu je zapojena celá fakulta, což  umožní spolupráci napříč katedrami.

Často se nám také potvrdilo okřídlené pravidlo, že nejtěžší je začít. Na dílčí inovaci se začaly nabalovat další myšlenky, další projekty i další partneři: Inovativní práce si povšimly nadace, které by chtěly podpořit její práci i do budoucna.

Některé spolupráce možná nečekáte, nenaplánujete a přesto se ukážou jako klíčové: „V letním semestru jsme však dostali pobídku ze střední školy, která nás pozvala, abychom jí pomohli s inovacemi … Museli jsme přemýšlet, zdali přijmeme nabídku, kdy nám konkrétní škola vyslala problémový úkol k řešení, jímž bylo zavedení Strategie 2030+… Nakonec jsme navázali úzkou dlouhodobou spolupráci se školou, která sice není školou fakultní a zároveň je otevřena tomu přiblížit se alespoň způsobem navázané spolupráce ke klinické škole.

Řešitelé našich projektů nezřídka zmiňovali také klíčovost přemýšlení, jak si vybrat finančního partnera a co jsou klíčové aspekty této spolupráce: „Pozitivně hodnotíme také spolupráci se spolkem Otevřeno. Oceňujeme vstřícnou komunikaci  jeho pracovníků a pracovnic a jejich podporu v průběhu celého projektu. Také administrativa  spjatá s projektem byla přijatelná a ve srovnání s jinými projekty mnohem menší, což  kvitujeme.

6. Využít existující materiály

V takřka všech projektech se objevilo propojení s již existujícími metodikami, materiály či publikacemi jiných institucí. Žádné výstupy nevznikají na zelené louce a všichni se můžeme inspirovat tím, co již k danému tématu existuje:  „… další materiály, které nám posloužily nejen jako kvalitní průvodce, ale právě i jako podnět k inovaci předmětu, jež má za úkol budoucí učitele vybavit základními znalostmi a dovednostmi… jsme přebrali z existujících metodik…“

V řadě projektů bylo logické navazovat na klíčové dokumenty učitelské přípravy a jejich obsahem se inspirovat: „...MŠMT vydalo Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství...“

7. Optimismus a drive

Posledním bodem našeho výčtu, ale v praxi vždy bodem prvním, bylo nadšení. Chuť něco změnit, něco posunout, i když to třeba bude stát nějaký ten pot či sem tam slzy. Odolnost nevzdat se při první překážce a sem tam nutnost ohnout původní záměr, přizpůsobit se terénu s tím, že hlavní myšlenka zůstane, byť třeba v mírně změněné podobě.

To jsou principy, které jsme na naší několikaleté cestě opakovaně zaznamenávali a stále je vidíme u úspěšných projektů. Na našich řešitelích vidíte, že i když to dalo třeba hodně práce, o svých inovacích mluví jako o důležitých. Jako o něčem, co jim dává smysl, ale také ja baví a těší. Pokud tedy u něčeho cítíte ten drive, to vnitřní pnutí, tu chuť něco měnit, možná je na čase něco udělat. V první řadě doporučujeme najít k sobě někoho, kdo to má podobně a společně se vrhnout do akce. Třeba jen do malé dílčí změny vašeho předmětu. A sami uvidíte, kam vás tahle chuť věci posouvat zavede.