Anotace

Studenti získávají kompetence na základě vlastní zkušenosti s badatelskou koncepcí výuky v inovovaných předmětech. Je důležité, aby se studenti učitelství od prvního ročníku svého studia nesetkávali pouze s množstvím informací, ale aby se především učili, jak potřebné informace předat budoucím žákům efektivním a smysluplným způsobem, a to za využití prvků badatelsky orientované výuky.

Základní informace

Hlavní garant: Barbora Lanková
Pracoviště: Pedagogická fakulta, Ústí nad Labem
Katedra preprimárního a primárního vzdělávání

Z čeho přístup vychází a proč je to důležité

Zájem o předměty přírodovědné povahy není na základních školách příliš valný. Tyto předměty jsou však už ze své podstaty zajímavé a přitažlivé povahy. Pokud ovšem jsou poznatky předávány pouze jako faktické a nejsou založené na praktické zkušenosti, jsou pro žáky často těžko uchopitelné. Možná i proto se nenachází předměty jako biologie, chemie a fyzika mezi současně nejoblíbenějšími. Základy pochopení nejrůznějších jevů a souvislostí probíhajících v přírodě, či v lidském těle lze předávat dětem již od mateřské školy. Na prvním stupni základní školy vzniká ještě větší prostor nejen pro předávání informací. Prostřednictvím vhodně zvolených pokusů můžeme propojit jevy přírodovědné, chemické, fyzikální apod. a naprosto přirozenou cestou učit děti chápat základní procesy a jevy, které se dějí kolem nás v každodenním životě. Pokud budeme schopni dát na prvním stupni žákům tyto základy a dokážeme je nadchnout pro přírodovědné předměty, je velká pravděpodobnost, že budou lépe zvládat navazující učivo, jelikož se budou opírat o své schopnosti chápání souvislostí. Jestli však chceme, aby došlo ke změnám ve vyučování na základních školách, potřebujeme nejprve změnit přístup k budoucím pedagogům. Musíme je vybavit potřebnými kompetencemi pro realizaci výuky jiným nežli frontálním způsobem.

Průběh a metody

Hlavní cíl sestává ze dvou rovin. První rovinou je inovace předmětu Biologie člověka a zdravotnická prevence. Ve druhé rovině je třeba ukázat studentům, že výuka může být realizována i jinou, odlišnou formou. V prvním kroku si student sám vyzkouší BOV z pohledu žáka, jednotlivé semináře tak budou koncipovány. Následně bude mít za úkol vytvořit samostatně takto koncipovanou výuku (přípravu, kterou bude konzultovat) a realizovat ji v rámci povinné praxe na základních školách. Za klíčové vnímáme i to, že sami studenti budou mít před zahájením své pedagogické praxe prožitek z takto koncipované výuky. Ve třetím kroku proběhne evaluace celého procesu (ze strany studenta, žáků i vedoucího učitele). V rámci závěrečné fáze by mělo dojít k publikaci výsledků a vytvoření podpůrného materiálu pro studenty.

Dopad na studenty a rozvíjené kompetence

Studenti budou demonstrovat základní přírodovědné jevy, pojmy, procesy a vztahy – student interpretuje základní poznatky (a); student dokáže aplikovat své poznatky v rámci jednoduchých pokusů (b); student uvede vztahy mezi jednotlivými jevy (c).
Studenti navrhnou modifikaci pokusů vhodných pro vybranou věkovou skupinu – student naplánuje vyučovací hodinu za využití celého kruhu BOV (a); student posoudí náročnost zvolených postupů vzhledem k věku žáků (b).
Studenti využijí BOV v praxi – student dokáže vhodně zařadit BOV do praxe (a); student navrhne vhodná témata, u kterých lze využívat efektivně BOV (b).
Studenti budou formulovat závěry na základě využití badatelsky orientované výuky.
Studenti zhodnotí efektivitu implementovaných prvků – studenti zdůvodní podstatu využívání odlišných metod v praxi (a); student zhodnotí jejich efektivitu v praxi (b); student navrhne možná řešení pro její zdokonalování (c).

Zpětná vazba studentů

V rámci testu znalostí nebyl mezi testovanými skupinami objeven statisticky významný rozdíl, jednoznačně významný rozdíl byl objeven v rámci motivace studentů. 78 % studentů ve skupině využívající prvky BOV uvedlo vyšší zájem o dané téma, zatímco u druhé skupiny se jednalo o pouhých 38 %. Zároveň 72 % studentů u skupiny s prvky BOV zmiňuje, že by je chtělo využívat v praxi. Pouze 27 % studentů z druhé skupiny, kterým byl představen princip BOV „bez prožitku“, uvedlo, že chce po získání potřebných kompetencí dané prvky uplatňovat v praxi.

Studenti po realizaci uváděli, že je výuka tohoto typu náročnější na přípravu a že vnímají důležitost maximální orientace ve zvoleném tématu. Zároveň stále bojují s potřebou, aby vždy vše vyšlo dobře, aby při realizaci bádání nedošlo k nějakému „omylu“, i když ví, že zamítnutí hypotéz není špatným výsledkem. Za klíčové považují dbát na správnou evaluaci procesu bádání a pracovat s žáky tak, aby u nich nepodporovali rozvoj „mylných zjištění“. Na druhou stranu zdůrazňují vyšší zájem dětí o zapojení se a možnost podpory kooperace a rozdílných dovedností. Studenti a učitelé se však shodují na tom, že je potřeba u žáků postupně rozvíjet určité dovednosti potřebné k BOV, například práci s hypotézami, prezentaci výsledků apod. K tomu je právě zapotřebí kompetentní pedagog. Jeho role je dle studentů i učitelů klíčová. Přestože považují učitele za určitého průvodce v procesu bádání, zdůrazňují, že je nezbytné, aby sám učitel dokázal žáky určitým způsobem motivovat, usměrňovat (například formou systému kladení vhodných otázek aj.).

Zavádění do výuky

Mezi základní změny řadíme vznik volitelného předmětu a úpravu sylabů předmětů stávajících (primárně předmětu Biologie dítěte a zdravotnická prevence). Zároveň je stěžejní vytvoření studijního materiálu, který bude založen na názornosti a osobní zkušenosti. Tedy takový studijní materiál, který bude především pomocníkem v praxi pro ty, kteří budou chtít dané prvky do výuky zařazovat.

Udržitelnost a přenositelnost

Nadále se plánuje rozšiřovat webová stránka, na které studenti naleznou nejen další teoretické podklady, ale budou zde moci načerpat další inspiraci do praxe. V rámci spolupráce s kolegy je nadále domluveno rozšiřování daného webu o kvalitní výstupy studentů katedry preprimárního a primárního vzdělávání, kterými jsou aktuálně například připravené únikové hry pro žáky 1. stupně ZŠ (viz záložka Další inspirace do výuky).

Literatura, materiály pro studenty

Materiály pro studenty
V rámci projektu vznikl web: http://bodysciencejourney.ujep.cz/, na kterém studenti naleznou základní teorii vztahující se k vybrané problematice, odkazy na praktické tipy do výuky a zároveň odkazy na odborné zdroje, ze kterých mohou během svého studia, ale i pedagogické praxe čerpat.
A co udělat, pokud chci začít bádat? Existuje celá řada publikací, které uvádíme jak na webu, tak níže. Pokud chce někdo začít, může se ponořit například do publikace od doc. Dostála a do publikací od sdružení TEREZA, které jsou „šité na míru“ učitelům majícím chuť s bádáním začít. Zároveň doporučujeme jít postupně, pracovat na jednotlivých krocích badatelského procesu a následně celý proces sjednotit. Primární je výběr tématu, můžeme bádat v nejrůznějších předmětech, ale jako klíčové vnímáme téma, které učitel volí. Nezbytné je také pracovat s dětskými pojetími, abychom u žáků nepodporovali rozvoj miskonceptů. Proto je důležité věnovat dostatečný prostor evaluaci a vybírat témata, ve kterých se i učitel sám cítí dobře.
V návaznosti na výše uvedené bychom rádi doporučili několik inspirativních zdrojů. Jedná se o pouhý zlomek možných materiálů. Více zdrojů lze nalézt na výše zmíněném webu (záložka Trocha teorie):

Dostál, J. (2015). Badatelsky orientovaná výuka: pojetí, podstata, význam a přínosy. Univerzita Palackého v Olomouci. https://www.researchgate.net/publication/278406065_Badatelsky_orientovana_vyuka_pojeti_podstata_vyznam_a_prinosy
Křivánková, V. (Eds.) (2019). Pět kroků: příručka pro badatele, který chtějí měnit svět. TEREZA. https://www.lipka.cz/soubory/vzdelavaci_program_bov_tereza–f11533.pdf
Votápková D., Vašíčková R., Svobodová, H. (2013). Průvodce pro učitele badatelsky orientovaným vyučováním. TEREZA.
https://ucimesevenku.cz/wp-content/uploads/2019/11/01_Pruvodce_pro_ucitele-2.pdf
Svobodová, H. (2018). Hodnocení v badatelsky orientovaném vyučování. TEREZA. https://globe-czech.cz/files/userfiles/Tereza-_hodnoceni_BOV.pdf
Samková, L., Rokos, L., Petr, J., Stuchlíková, I. (2021). Teoretický model pro formativní hodnocení při badatelsky orientované výuce matematiky a přírodopisu. Pedagogika, 71(1). https://ojs.cuni.cz/pedagogika/article/view/1836

Příběh vzdělavatelů

Je určitě nezbytné podotknout, že jsme se setkali i s úskalími, která je třeba nadále řešit a optimalizovat. Například balancování mezi teoretickým základem studentů a praktickou částí seminářů, a to především v kontextu časových možností. Nadále je to i skutečnost, že ne všichni studenti chtějí vždy bádat (zhruba 1 % studentů). S tím je třeba počítat a pracovat, jelikož i ve své pedagogické praxi se mohou setkat s žáky, kteří se nebudou chtít vždy do procesu bádání zapojit.
Kdybychom projekt realizovali znovu, věnovali bychom se navázání spolupráce s vícero kolegy a možnosti propojení více předmětů. Měli bychom možnost dané téma více rozšířit. Zároveň bychom věnovali pozornost možnosti vytvoření projektových dnů, které by studenti mohli ve spolupráci s námi nabízet a poskytovat nejen základním školám, ale i školám mateřským. K tomu by však bylo zapotřebí větší časové a personální podpory. Za klíčové považujeme vzniklé otázky a úskalí, které nám umožňují posunout se dále.

„Učitel na prvním stupni je ten, kdo tvoří základní stavební kámen. Věřím, že pokud učitel žákům ukáže, jak jsou tato témata zajímavá, že jsou s nimi žáci v každodenním styku a nejedná se pouze o učební látku, může se zájem žáků rapidně zvýšit.“

Na realizaci se dále podílejí

PhDr. Mgr. Michal Vostrý, Ph.D. (Fakulta zdravotnických studií)
Mgr. Petr Kovařík (učitel na 1. stupni ZŠ a student doktorského studia Didaktika primárního přírodovědného vzdělávání)