Reflexe pedagogické komunikace prostřednictvím videozáznamů

Využití metody VTI (Video Interaction Guidance) ve vzdělávání budoucích učitelů: Studující se nahrávali, reflektovali svou práci a pod vedením kouče identifikovali silné a slabé stránky své výuky

Anotace

Studenti zvyšují své kompetence v oblasti pedagogické komunikace, hodnocení a osobnostně-profesního rozvoje prostřednictvím natáčení mikrovyučování. Videozáznam pak studenti dále analyzují, což jim umožňuje zaměření na detailní analýzu všech sledovaných oblastí.

Základní informace

Hlavní garant: Klára Kováčová

Pracoviště: Katedra psychologie, Sekce pedagogických a psychologických programů, Pedagogická fakulta, Jihočeská unoverzita v Českých Budějovicích

Z čeho přístup vychází a proč je to důležité

V současné době žijí studenti učitelství v obavě z toho, co je v praxi čeká a jak budou reálnou výuku zvládat. Zároveň se zvyšuje počet studentů, kteří procházejí nejrůznějšími formami praxí či přímo vyučují už v průběhu studia. Často tedy padá otázka, zda budou umět to, co se učí v psychologických předmětech na fakultě, skutečně využívat v praxi. Významnou složkou těchto předmětů je schopnost sebereflexe a zacházení se zpětnou vazbou za účelem vlastního růstu. Díky projektu se zvýší kompetence nejen studentů, ale také vyučujících na fakultě, kteří se podílejí na reflexi praxí. Díky práci s videozáznamem se studenti budou stávat citlivějšími k vlastním interakcím i k interakcím ostatních a to povede k přesnějším a citlivějším reakcím i vůči žákům ve třídě. Zároveň předpokládáme, že vystavení kamerám povede ke snížení obav z hodnocení a studenti začnou naopak tento způsob vnímat jako užitečný reflektivní i výukový nástroj ve své praxi.

Průběh a metody

V rámci projektu jsme pracovali s dvěma skupinami studentů pomocí adaptované metody videotréninku interakcí v pedagogickém kontextu. Studenti byli seznámení s metodou, stanovili si zakázky a nahrávali modelové výukové situace. Nahrávky byly se studenty následně zpracovány a analyzovány dle principů metody. Těmi nejdůležitějšími jsou: sledování podařených momentů dle zakázky, pozitivní zpětná vazba, sledování a pojmenovávání ukázek naladěné interakce.

Dopad na studenty a rozvíjené kompetence

Jedním z cílů bylo také sledování efektů využití video zpětné vazby. K tomu nám sloužil sběr průběžné zpětné vazby pomocí rozhovorů v rámci semestru. Po ukončení výuky byli studenti požádáni o vyplnění závěrečného dotazníku, kde byly sledovány následující kategorie:

  1. Sebehodnocení z hlediska:
    • pedagogických dovedností
    • práce se zpětnou vazbou
    • svých silných a slabých stránek
  2. Změna přístupu k nevhodnému chování
  3. Celkové zhodnocení vlivu absolvovaných aktivit v rámci semestru

Zpětná vazba studentů

„Přestala jsem být tolik nervózní ohledně sebe. Začala jsem být víc pyšná na sebe, že jsem měla odvahu a dala nejlepší výkon. Například když mluvím, tak jsem měla pocit, že nejsem zajímavá, ale když jsem se pak viděla, jaký jsem podala výkon, tak jsem byla nadšená.“ 

„Dojmy z výuky mám takové, že mně osobně to velmi pomohlo a překvapilo, zlepšil jsem svoje sebevědomí. Mohl jsem se uvolnit a být sám sebou, byl jsem mezi lidmi z jiných oborů, takže jsem se i něco nového naučil a podpořilo mě to ve tvoření nových přátelských vztahů. Jedinou výtku mám k negativnímu hodnocení, a to sice to co jsme již probírali na semináři, ale stejně to sem raději napíšu. Za mě příliš velká chvála není moc dobrá, ze začátku mi chyběly i tipy, jak se zlepšit, a né jen kde jsem učil dobře. Každopádně poté jsme se na tom všichni shodli, a poznatky, co bych mohl udělat lépe v budoucnu, jsem dostal, takže jsem spokojen na 100 % :).

„Zcela určitě to pomáhá s mým sebevědomím, avšak hlavní věcí je má slabina v obecné komunikaci, kterou se poslední dobou pokouším pomalu napravovat.

„Možná mi to zvedlo trošku sebevědomí v tom, že ne všechno, co si myslím, že dělám špatně, tak doopravdy dělám. Sice budu pořád nervózní před lidmi, ale díky této zkušenosti se to bude zlepšovat.

„Cítím se jistější v tom, že bych měla zvládnout na žáky reagovat. Navazovat s nimi kontakt, aby neztratili zájem.

Zavádění do výuky

Vzhledem k časovým omezením v rámci rozvrhové dotace jsme zapojené studenty po seznámení s obsahem předmětu před samotným zahájením aktivit požádali o vyplnění dotazníku pod jejich univerzitními přihlašovacími údaji. Dotazník obsahoval otevřené otázky zacílené na stanovené kompetence:

  1. Připravenost na vykonávání učitelské profese pomocí zhodnocení vlastních silných a slabých stránek.
  2. Dovednost poskytovat efektivní a rozvojovou zpětnou vazbu.
  3. Nespecifické pedagogické dovednosti pomocí návrhu řešení situace s nevhodným chováním žáka.
  4. Očekávání od práce s video zpětnou vazbou.

Formou pilotní práce se studenty tuto techniku budou vyučující využívat pro prohloubení reflexí praxí a vedení studentů k učení se nespecifickým učitelským dovednostem. Na základě zkušenosti VŠ pedagogů zapojených do projektu bude možné tento přístup rozšířit do dalších předmětů praxe a předmětů vztahujících se k sociálně emočnímu učení (formou vzájemného učení a tandemové výuky VŠ učitelů). 

Tato forma práce s videem by pak byla využívána dlouhodobě a formou spolupráce s oborovými katedrami rozšířena na celou fakultu. Studenti by se postupně mohli zapojovat jako spolupracující mentoři tak, aby si osvojovali i dovednosti pro práci s videoanalýzou a zpětnou vazbou i v rámci svých budoucích pedagogických týmů na školách. 

Udržitelnost a přenositelnost

Práci s videem na základě principů videotréninku interakcí nyní se studenty implementuje Katedra primární a preprimární pedagogiky, Katedra pedagogiky, Katedra speciální pedagogiky i Katedra psychologie. Kolegové začali využívat tyto principy při reflexi praxí a zároveň jsou díky šíření mezi další kolegy principy metody integrovány do práce s videoukázkami v různých předmětech.

Literatura, materiály pro studenty

  • Gordon, T. (2015): Škola bez poražených
  • Baštecká, B. (2016): Týmová supervize
  • Landor, M., Todd, L., Kennedy, H. (2015): Video Enhanced Reflective Practice: Professional Development through Attuned Interactions
  • Landor, M., Todd, L., Kennedy, H. (2011): Video Interaction Guidance: A Relationship-Based Intervention to Promote Attunement, Empathy and Wellbeing
  • Beebe, B., et al. (2005): Forms of Intersubjectivity in Infant Research and Adult Treatment
  • Facebooková stránka SPIN, z.s.

Příběh vzdělavatelů

„Naše práce se ukázala jako kus skládačky, který podpořil zejména sebedůvěru studentů hned v začátku studia, pomohl jim čelit strachu a nejistotě a posílil jejich pedagogické kompetence. Zpětně hodnotíme jako pozitivní, že tuto možnost měli v modelových skupinách v chráněném bezpečném prostoru.“

Na realizaci se podílejí

prof. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc., Mgr. Luboš Krninský, Ph.D.

Tento projekt byl podpořen Otevřenem a Nadačním fondem Abakus v druhém ročníku Otevřené výzvy.